Happy Birthday Marek Zach alias Murphy!

"Letošní rok zatím nebyl nějak výjimečný zaskočil jsem si na snowkitemasters, kde jsem trochu podcenil taktiku a na bednu jsem se bohužel letos nedostal. Další bylo mistrovství Evropy, kde jsem pro změnu takticky neodjel kvůli nulovému price money. Na mistrovství ČR jsem obhájil titul z minulých let. A teď mám v plánu odletět na Ercies sopku v Turecku pro mě poslední dobou nejhezčí místo na snowkite a udělat tam s kamarády freeride video. Další z nejdůležitějších věcí - dostala se mi do ruky jedna z 10 pozvánek na natáčení snowkite filmu v Norsku, po natáčení bude premiéra na kultovním závodu Redbull Ragnarok. Další plány jsou na vodě: Mushow opening, po něm hned kurzy v Egyptě a pro campy s klienty. Po Egyptě Francouzi organizují mistrovství světa na railech a kickrech což je zase jedna z  mojich nejoblíbenějších disciplín. Po té musím udělat terasu k mému novému domu, pobavit se s mým synem a hurá do Polska na Hel, kde zase učím vše co mě baví wakeboarding, skateboarding, kiteboarding, surfing a X věci které s tím souvisí."

Dítě tělocvikářů
Sportem naplněný život mu byl souzený už odmalička. Jak by taky ne. Narodil se v Ostravě do rodiny plné tělocvikářů. Sportovně ladění rodiče vedli malého Marečka ke všem možným sportům od chvíle, kdy začal chodit. Od dvou let hrával tenis, každou zimu trávil na lyžích. A první úspěchy na sebe nenechávaly dlouho čekat. Murphy je totiž jedním z těch šťastlivců, jimž jde každý sport, který zkusí.

Základy kiteboardingu nejspíš začaly výlety s otcem do Německa, Polska a na brněnskou přehradu za windsurfingem. Na posledním jmenovaném „spotu“ měli rodiče chatu, takže častý kontakt s vodou nebyl problém. Druhým takovým základním kamenem byl skateboarding. Začal na základní škole, pokračoval přes učiliště a čekaly ho nejspíš sladké zítřky na předních místech světových závodů. Jenže přišlo těžké zranění, rehabilitace na weakboardu a nabídka kamaráda Filipa Holého: „Ty vole, pojeď se mnou do Polska na Hel, já tě naučím na kitu a udělám z tebe instruktora.“ Zní to jednoduše. Odjet do Polska nebyl problém. A jak vypadaly začátky dnešní české jedničky? „Na pláži mi dal Filo do ruka kita, řekl, kde je bezpečnostní systém, který stejně nefungoval, a šel jezdit. Já se musel poprat s deskou, která měla víc než dva metry a kitem 16tkou. Po třech dnech jsem se poprvé rozjel...“

Láska na druhý pohled
Podle Murphyho slov to nebyla úplně láska na první pohled. První chvíle, kdy byl více pod vodou než na desce, zvažoval, jestli to nezabalit. Stejně jako ostatní kitoví nestoři se musel se vším poprat sám. Pokus, omyl, pokus, omyl. Nikdo mu neporadil, ale nevzdal to. A pocit z první jízdy? „ Luxusní. Hned jsem jel co nejrychleji a nejdál.“

Láska vzplanula a bylo třeba pořešit vybavení. Prvního kita koupil na půl s kamarádem, desku si vyráběl sám po konzultaci s Jarem Bohušem, slovenským shaperem. Měl velké štěstí, že v podstatě od začátku podporovali nejen rodiče, ale hlavně sponzoři. Sám by určitě neměl šanci ušetřit si na vybavení a tréninky v zahraničí. Z praktických důvodů se nejoblíbenějším spotem stal a dodnes zůstal polský Hel. Z Ostravy relativně blízko, podmínky na trénink ideální. Navíc Poláci mají celkem velkou základnu kiterů a hlavně hromadu závodů, kterých se Murphy účastnil a které s přehledem vyhrával. V podstatě by se dalo říct, že v Polsku byl jako kiter známý a uznávaný dřív než v Česku. Jak vzpomíná na své první úspěchy? „Úspěchů už mám tolik, že si na ten první nepamatuju, ale první závody jsem odjel v Polsku. Nikdo mě tam ještě tehdy moc nebral, takže jsem skončil na třetím místě. Hlavně kvůli rozhodčím, kteří byli tatínkové těch prvních dvou a nedokázali se ani domluvit, kdo bude první a kdo druhý.“

Od té doby Murphy jezdí na závody po celém světě, střídá podle období vodu, sníh i ledy. S jeho talentem a citem pro vítr a draka se nemusí specializovat na určité odvětví, ale boduje v race i big airech. Královskou disciplínou je však pro Murphyho bezpochyby freestyle. V téhle disciplině exceluje již spoustu sezon a pevně doufejme, že ještě dlouho bude. Sám říká, že má rád každou z těch to záležitostí. „Je důležité trénovat tak, abychom měli velký rozsah sportu. Každý nás totiž posouvá trochu dál a otevírá nám víc možností triků a pohybu.“ Nejvíc si cení svého titulu Snowkitemaster 2008 a Redbull golden jump. Určitě nejčerstvější zážitek je pro něj umístění v nejtěžším snowkite race závodu Redbull Ragnarog, kde letos dojel druhý a předjel i takové světové špičky, jako jsou Handlow nebo Lenten.

Jak vypadá život Marka „Murphyho“ Zacha dnes?
Tak jako ostatní lidé chodí do práce, on sportuje a jeho zaměstnavatelé jsou sponzoři. Jeho hlavní náplní je trénink, objíždění závodů, propagace sponzorů, photo sessions… Ve volných chvílích si přivydělává jako instruktor wakeboardingu a kiteboardingu.Taky dělá rozhodčího na závodech, často ho zvou na focení nebo natáčení. Nafotil knihu o základech bezpečného kitesurfingu a kupu jiných věcí. Do toho se stará o svou krásnou přítelkyni a psa.

Trénovat jezdí hlavně do Egyptu, přes zimu zůstává většinou doma a věnuje se snowkitingu, takže ho můžete potkat třeba na Vrátné anebo na jednom z mnoha paraglaidových spotů poblíž Ostravy, které jsou v zimě pro trénink jako stvořené. Když nefouká a není počasí ani na weaka, tak třeba rybaří nebo hraje kulečník. Přemýšlí o tom, že v budoucnu by rád otevřel školu extrémních sportů. Zatím pomáhá vytvářet tréninkové metody a doplňky k těmto sportům. Velkou částí se podílí se na vývoji nového vybavení a posouvá kiteboarding dopředu. Vzpomeňme třeba trik, který jsme vám představili v minulém čísle, m-zach skočil na závodech jako první, a tak byl po Murphym pojmenovaný.